Fórum

Ahoj Eduarde,tato odpoveď je trošku složitější. Pokusím se dát ti vysvětlení. Tak za prvé každý z nás má něco jako plán jak dlouho tu bude. Dám ti příklad někdo můžeme ho nazvat panem X má v tomto životě vyměřený čas do 70 let, k tomuto plánu tady dole je přihlédnuto ve chvíli kdy tento pán X má před sebou nějakou těžkou životní zkoušku. Například v 50 letech onemocní a v té chvíli začne jinak přemýšlet o životě. Změní hodnoty do té doby měl na prvním místě peníze a stal se z něho lakomec a najednou když přijde nemoc změní svůj postoj. Znamenáto, že touha po pěnezích ustoupí a začně přemýšlet o tom jak být zdravý a komu ublížil a tím se začne znovu přihlížet na jeho plán. Nemoc překoná a v té chvíli se nemá ničeho bát. Protože dál platí varianta 70 let. Pokud ani po této zkušenosti nezmění svůj postoj odejde předčasně a zároveň i plánovaně. V každém životě se objevují zlomové okamžiky nejsou náhodné něco nám mají přinést. Máme něco pochopit něco se naučit. Tyto zlomy v našem životě jsou zároveň i zlomy kdy život tady v pozemské rovině může být ukončen.

Budu pokračovat. V případě našich přátel je to zase jenom plán. Ty máš taky jistě okolo sebe své přátele kterým důvěřuješ, ale nemáš je celý život. Jsou přátelé kteří zůstanou a kteří z našeho života odejdou. Není to tím, že nás nebaví je to tím jak svůj postoj v určitých životních situacích měníš. A tak máš podle toho i lidi kolem sebe. Opět jednoduchý příklad jsou lidé věřící a ty se budou setkávat a nejvíce si povídat právě z takovými jako jsou oni. Ve chvíli když v jejich životě dojde k tragédii, mají dvě cesty můžou přestat věřit a tím změnit okruh svých přátel a nebo naopak ještě více upevnit své přátelství.

A to byl i případ těch mladých mužů je to tvrdý, ale náhoda to nebyla. I ten, který byl zachráneň měl možnost něco změnit je to něco jak záchraný kruh. On, ale vzal motorku a jel znovu zkusit jestli i přesto při něm stojí štěstí. každý druhý by po takové události měl pěkné trauma a co on myslíš, že přemýšlel o tom zda nemá někomu poděkovat za to, že přežil. Víš mám pocit, že měl spíše strach. Jsou lidé , kteří ze strachu ani nevystrčí nos a hodně přemýšlí co změnit a být štastný, že takovou krizovou situaci přestáli a on vzal motorku a jel to znovu pokoušet. Z lidského hlediska je to tragédie z duchovního to mělo nějaký smysl. Neumíme odezírat jaký plán to byl a nejjednoduší odpověď je ta, že spoustě lidí to přineslo do života velikou bolest a zároveň spousta z nich přemýšlela o tom proč se to stalo. Ale i to, že se zamyslí je pro spoustu lidí důležité.

Víš druhý dotaz je ještě složitější. Ten člověk má psychické problémy a důlsledkem toho je hučení v uších. Proč to řešit tak, že odejdu. Existuje spousta pomoci jak pohnout s tímto problémem. Je to na dlouhé vysvětlování, ale vím jedno pokud ten člověk by hledal osvobození ne v tom, že s tím lze něco dělat. Ale naopak hledá cestu na druhý břeh tím, že se s tím nepopere a odejde mohu tě ujistit, že jeho duše tady zůstane a nebude mít možnost odejít. A bludných duší je tu i tak dost. Mám pro tebe návrh napiš mě o něm více na soukromý email. není ani první ani poslední, který má tento problém. Hučení v uších pokud není po úraze hlavy je věcí mentální roviny a ta se dá řešit. Řekni mu zatím, ať vydrží, že mu dáš uspokojivou odpoveď i řešení se najde. Prosím napiš a zatím ahoj Zdena