Fórum
Téma: radování
Zaslal/a
10.7.2012 19:58Krásné odpoledne všem,
ráda bych se podělila o takový všední zážitek. Dnes jsem se zdržela v práci (školení) a bus mi jel jen do sousední vsi - musela jsem ještě pár km pěšky. Bylo mi nějak zle, spustila se mi krev z nosu a bolela mě hlava. Měla jsem pocit že to nezvládnu a zlobila se snad na celý svět. Když jsem vystoupila z busu a vydala se na cestu najednou jsem si představila ty andělíčky co jdou se mnou a přemýtala jak velký ten průvod asi je. A pak jsem se nějak zastyděla za tu svoji náladu a začala se radovat - že mám zdravé nohy, že mě netlačí nohy, že ty tašky s nákupem nemají sto klilo ale jen pět že jsem si nezapoměla doma sluneční brýle atd. Byla jsem překvapená z čeho všeho se může člověk radovat a cesta mi pěkně ubíhala. Když jsem byla asi ve třetině cesty zastavila mi kamarádka a já si jen tak s nepatrným směvem představovala kolik nás v tom autě asi veze Lidičky to byla taková pohoda. Zdeni děkuji, že jsem tvým prostřednictvím získala jiný náhled na svět (nahoře i tady dole). Jsem ráda, že jsi mi vstoupila do života. S úctou a láskou Jolana
Ahoj Jolanko, co ti napsat, je to jednoduché, ale přitom nádherná změna jak se dá přemýšlet. Přitom si došla unavená, ale štastná z toho, že jsi to zvládla. Zároveň...uvědomila sis, že na to máš tělo. Víš co lidí zapomíná, na to největší bohatsví. Optimistický náhled na život, a tím si uvědomit co vše mám a radovat se i z maličkostí. To je to, co nám pomůže přežít každou bolest a chmuru. Měj se moc hezky a krásné léto tobě i tvým blízkým. Ahoj Zdena