Fórum

Ahoj Jolanko, je dobře, že jsi to nevzdala a došla až tam. Starci jsou tví průvodci, měli tě dovézt až na hranici za tvojí babičkou. Ať si myslí kdo chce co chce svět který nevidíš očima existuje. A lidé, kteří měli zážitek na hranici života věděli přesně co se děje. Takové zkušenosti je vždy otočí a začnou přemýšlet jinak. A tak je to i s lidmi, kteří se snaží objevit něco více. Přemýšlíme o tom co nefunguje a tak se ptáme..... co když je něco mezi nebem a zemí? 50% lidí ti řekne, že ne. A zbytek, že ano. Tenhle svět je a spousta lidí jej zná a nemá problém žít tady dole normální život. Tak i tvoje babička žila a teď je někde jinde, ale proč by nemohla být tou kdo nad tebou drží ochranou ruku. Vždyt tě milovala. To, že jsi cítila bolest je jednoduché. Zkus si představit, že netrénovaný člověk se rozhodne vylézt na nejvyšší horu světa. Co myslíš jak to dopadne? Tak proto ta unava musíš trénovat a uvidíš, že časem to bude bez jakýkoliv problémů. Tak a ten klíč... nevadí důležitější je, že víš kde byl a teď ho máš. Co dodat snad jen to, že svět co je videť není vše. Vždyť i člověk je vidět, ale co ho bolí uvnitř se nedozvíš dřív než ti to sám poví. Nevidíš do něho a přeci žije. Tak se neboj a objevuj to co je pro tebe připravené. Měj se hezky ahoj Zdena