Fórum

Dobrý večer, milá maminko to co píšete je dvojí problém z části váš a zčásti i vašeho miminka. Tak nejprve k miminku.... pochopte jedno její život není první život zde na zemi a malé děti podle vyzrálosti duše jsou až do 6 někdy 7 let otevřeni tomu čemu se říká tam na hoře. Hudba, kterou ji pouštíte není špatná, ale miminko a její nitro ví kde je a stýská se ji po čase kdy bylo na hoře. Vím, že to vypadá divně, ale spousta rodičů si neuvědomuje, že duše jejich dítěte je citlivá i na chování těch, kteří ji mají chránit. A tak vnitřně cítí na hoře bylo bezpečí a tady dole se o mne bojí. V první řadě je třeba, abyste k uspávání šla z myšlenkou, že dítě milujete a vaše náruč je bezpečné místo. V duchu ji pak slova opakujte.Dítě vašim slovům fyzicky nerozumí,slovům vysloveným v duchu ano. Vaše sklidnění je pro ni víc než slova vyslovená nahlas. A teď k vám, to, že jste sečtělá není na škodu, ale zkuste někdy i tyto informace vypustit a jednejte podle toho jak to cítíte vy sama. Nesmíte zapomenout dítě je s vámi spojeno energeticky. A cítí, že nemáte vlastní rozhodnost. To, že jste prožívala stres není příčina jejího chování. Jak jsem napsala je to souhra více věcí najednou. Zkuste dítěti před usnutím dát svou náruč a místo poslechu hudby mu něco vyprávějte, nebo sama zazpívejte. Dobré je i vyprávění třeba pohádek. Potřebuje slyšet váš hlas a cítit přitom teplou náruč. Vy si nedávejte žádnou vinu začněte přemýšlet pozitivně. Každá žena se učí být matkou, věřte mi nebyla jsem jiná při prvním dítěti. Měla jsem strach při každém pláči. Pak jsem zjistila, že můj strach cítí i dítě a tak jsem začala více přemýšlet o potřebách dítěte. Nakojit, přebalit, pomazlit a poté nechat dítě odpočinout. Místo strachu jsem začala jednat. Fungovalo to. Nakonec děti vyrostly a mohu říci dobře. Tak se nebojte i vaše miminko vyroste a při druhém dítěti už budete jako profesionál. Klid a nestresovat se to je úkol pro vás. Buďte ta co má chránit a ne se bát. Dokážete to a časem na vše budete jen vzpomínat. Dejte o sobě zase vedět mějte se hezky a klidný spánek Vám všem přeje Zdena

Děkuju hrozně moc, úplně mne to povzbudilo. A taková zpráva - šla jsem uspávat, položila malou na postel, lehla si k ní a když se chtěla tulit, tulila jsem se, když se chtěla převalovat, tak jsem ji jen usměrňovala, aby mi nikam nezbuchla, hladila po zádíčkách, po bříšku, po hlavičce, malá žvatlala, chvilkama fňukla, když zaplakala, tak jsem ji vzala do náruče, když se uklidnila, tak jsem ji znovu položila a tak dokola... A najednou na mě koukla, očička dokořán, položila hlavičku a očička zavřela a usnula Dneska to je 6. noc, je tedy pravda, že 3x to bylo pak u prsa, ale 3x jen tak z toho koulení sudů a tulení:) Malá spí se mnou v posteli, mně je to příjemnější, než když byla v postýlce. Škoda, že jsem si ji k sobě nebrala jako to čerstvé miminko. Ale teď si to užívám, stejně jako nošení v manduce (podle jiných rozmazluju, ale musím se přiznat, že v tom je asi kus sobectví - mně to dělá hrozně dobře ).

Dobrý večer, naopak dítě potřebuje cítit klid a bezpečí. V prvním roce života se vyvíjí první čakra tam je sebevědomí dítěte. A tak se nebojte nebude rozmazlené naopak po dokonalém pocitu bezpečí se bude v dalším roce dobře rozvíjet. Ve druhém roce života už nastupuje další věc. Tak, až přijde čas zase se ozvěte poradím jak k dítku začít přistupovat. Užívejte si to potřebujete to obě.

Je, tak to moc děkuju, já se ozvu

Dobrý den, blíží se nám 1 rok, tak se hlásím o radu, jak přistupovat k miminku. Jinak u nás je to teď zase takové poněkud nešťastné. V půlce července jsem byla spokojená, že miminko většinou usíná samo (já tedy ležím vedle něj). Pak proběhla dovolená, tam to ještě bylo v pořádku, tam se malá naučila sama zvedat v kočárku do sedu, sama lézt, po návratu začaly zlobit zoubky, naučila se sama si sednout kdekoli a do toho tedy změna. Do té doby se malá budila v noci na kojení 2x, někdy kolem půlnoci až jedné hodiny, pak kolem čtvrté až páté a pak vstávala kolem osmé deváté. A najednou vstávání každou hodinu, pláč, neutiší ji ani náruč, jen když ji přiložím k prsu. Sama zase neusne. Jedině houpání v náručí nebo u prsa. V poslední době je problém i ta náruč - ona by mi skoro vyskočila a hrozně moc pláče. Po usnutí se za hodinu probudí, za další hodinu opět, pak klidně 3x za hodinu a pak ztrácím přehled - prostě nastrčím prso a napůl spím také. Nevíte, jak malé pomoci? Ten pláč mi přijde takový vyděšený, zoufalý Také jsme se po návratu z dovolené s mužem několikrát pohádali... Byla jsem u homeopata, malá by mohla být typ pulsatila, který se vykazuje strachem z opuštění... Včera malá dostala prvně právě pulsatilu 30 CH, zatím tedy změna neproběhla, možná je brzo. Ale zajímal by mne váš názor...

Moc díky,

Shari

No a dostávám se asi do začarovaného kruhu, z toho jejího pláče mne bolí srdce a malá to určitě také cítí...