< návrat zpět

Fórum


Téma: Realita, skutecnost

Zaslal/a 6.11.2022 15:53

Ahoj . Jelikož jsem se rozhodl žít bez sociálních siti, a nemám ve svém okolí lidi kteří se zajímají otevřeně o tématech která se běžně neprobiraji, doufám ze zde budu mít nějaký prostor vidět pohledy a názory jiných lidi kteří tuto tematiku zkoumají a zajimaji se o ne. Jsem člověk který se ve společnosti ocitá v situacích kterým by rad porozuměl, díky svým závislostem si vrhám před zrak mnohem větší mlhu a díky tomu se také často ocitam na nižších úrovních vědomi, chápu i to ze lidé kdyz me chvíli pozoruji jak se stavím k otázkám, jaké jsou me odpovědi, zkratka to cele interpretuji z jiného pohledu, přijde mi to jako poznani ale je to jen akce a reakce. Ovšem to není přímo to co me zajímá, od určitého věku asi v 16ti letech se mi stalo něco co vlastně vytvořilo určitou zvědavost možná i touhu po vědění, jelikož jsme všichni zvykli na režim a všímám si ze je to spis iluze která nám zabraňuje v něčem moc důležitém .. Jsem vlastně robot, ego me má pod kontrolou, nic se nemění, čím víc chci tím víc si všímám ze jsem zajatec. Abych se vrátil k tomu co jsem chtěl říct, vždy jsem měl strach kterým me při rozhodnutích blokoval jednat svobodne, stalo se mi to že mě ovládlo štěstí, najednou jsem netouzil po ničem ale uvědomoval si ze tohle je cíl, byl jsem nauceny se vždy na něco tesit, to byla má motivace, vždy když jsem se dočkal tak přišlo něco jiného. Já jsem žil z ničeho nic s jistotou, která tuto “motivaci” vyřadila, nebylo už kam se hnát já byl 100% šťastný, všechno dávalo smysl, to špatně a dobre co jsem dříve rozlišoval bylo už jen dobre, bylo to tam stále a já cítil i bolest, ale jako kdyby ta bolest byla beznocna proti me, dal jsem měl čistou hlavu zažíval jsem klid a situace se snad řešili sami, všechna řešení na všechny problémy tam byli se mnou, já věděl věci které jsem neměl možnost se naučit, to s čím si druzí lámali hlavu já v tom měl jasno, a to slo o daleko inteligentnejsi a schopnější lidi než jsem já.. Svět kolem kvetl a já cítil jako bych mel moc kolem sebe zjednodušovat život všem… Později to díky obavám z toho ze je to psychologická nemoc jsem tuto myšlenku rozvinul natolik ze to odešlo .. Později se život parkrat vrátilo ale odešlo to zas a zas a mám pro to i možné vysvětlení .. Ale o to ani tolik nejde, jde o to co tohle vlastně je? Jako malý jsem měl fascinující myšlenku “proč jsem zrovna tady v tom tele - proč si uvedomuju sebe ale proč zrovna já tady v tomhle tele proč nejsem třeba někdo jiný? A ti jiní si taky úplně stejně sebe uvedomuji ?” To ze o sobě opravdu vím, co je to?” To kde jsem, to co vidím je jen nějaká kompilace vjemů nevím kterých ale všechno je to jenom zpracování mého mozku, ta realita je moje, možná jsou tady objekty ale kde tady, to není okolní svět to je můj vlastní svět, je to něco čemu věřím te tady je, znáte jistě to když něco nemůžete najít a hledáte tobtak dlouho až to nakonec najdete tam kam jste se dívali celou dobu, ale ono to tam bylo ale i nebylo .. za určitých nálad se mění i veci, vypadají jinak, co je skutecnost ? iluze?


,

Realita je tvořená pozorovatelem. Zřejmě skutečně žádná objektivní realita neexistuje, proto také problémy reality své (i když se týkají jiných lidí) člověk může a vlastně i musí řešit především sám. V podstatě si vždy za vše člověk může sám, jakkoli se to zdá zvláštní a bezohledné. 1


ranktrackr.net