JAK JE TO?
Tento článek píši jako odpověď na dotaz, který mi uprostřed léta zaslala pani Hana. Jak to je když duše odchází z tohoto světa. O tomto už jsem jednou psala, ale tenkrát článek vypovídal jen o určitých skutečnostech, aby článek pochopili i ti, kteří o věcech mezi nebem a zemí tolik nevědí.
Dneska bych ráda napsala o tom co se bohužel stalo pani Haně. Měla jenom velké přání mluvit ze svojí maminkou. A odpověď ji vyrazila dech. Tak jak je to z duší člověka, která odchází z tohoto světa? Nebudu popisovat odchody kdy člověk odejde po svém rozhodnutí, ale popíši odchody, které jsou jak se říká náš osud. Nikdo si nepřeje vědět kdy přijde. Ale je to bohužel tak. Jednoho dne přijde konec a duše opouští své tělo. Vím, že spousta lidí konec života nemá jednoduchý. Zvláště když na sklonku života je těžce nemocný. Vyčerpanost, bolesti a taky stav mysli, kdy už své blízké nepoznává. Tělo je unavené a člověk čím dál častěji spí. V té chvíli duše již hodně času tráví mimo tělo.Vždy když je odchod plánován je v té době u duše člověka průvodce. Počet průvodců je různý, může být jeden, nebo taky pět. Počet průvodců neurčuje člověk sám a ani jiní lidé, ale je to předem naplánováno.
Kolik průvodců bude přiděleno?
Tento počet ovlivňují vaše lidské vlastnosti, ale taky prostředí kde člověk končí tuto pouť po zemi. Kolik lidí v dnešní době opouští tento svět v izolaci od své rodiny? Samota a strach je faktor, kdy duše pro odchod na druhou stranu potřebuje velkou podporu z druhé strany.
Další je příklad našich špatných vlastností lakota, veliké připoutání se k majetku, nebo všem poroučet a mít věci pod kontrolou. Pokud tyto vlastnosti jsou až příliš hluboko uložené je i toto problém pro dušičku, aby se odpoutala z tohoto světa.
Raději začnu tím, že duše je i v tomto případě duší, která má svobodnou vůli. Může se rozhodnout a hlavně je jí dán čas jak dlouho může jako duše pobývat v pozemské rovině. Napíši to pro vysvětlení takto..... je to jako, když vám někdo poví máš čas půl roku dodělej si co máš a pak se můžeš rozhodnout co dál. Čas jak dlouho čekají na naše rozhodnutí pro splnění všech úkolů není opět v moci člověka. Po uplynutí této doby opět máme právo se rozhodnout. Bohužel naše špatné lidské vlastnosti ani po smrti fyzického těla se nevytratí jako pára nad hrncem. Zůstávají a dle toho duše jedná. Tak proto dostáváme čas na rozhodnutí. Duše, která neodejde ani po tomto čase je teprve duší, která ztrácí to nejcennější do té doby pro ni.... výživu. Energii, která ji je dána na tuto dobu. Pokud ani poté neodejde, bohužel i nadále zůstává tady dole. Stává se z ní bludná duše. Co je s ní dál a jak se chová nemá smysl popisovat je to pokaždé jiné.
Teď, bych se raději vrátila k duši, která má plánovaný odchod a dodrží čas. Věřte mi i kdyby pro ni v pozemské rovině sto lidí plakalo a vší lidskou silou jste ji držely stejně odejde. Pokud ona sama svobodnou vůlí chce na druhou stranu. Síla andělů je sto krát větší a tak jejich ruce a energie pomůže se duši, odpoutat od pozemské roviny i v případě kdy vás bude sto plakat. Opravdu si myslíte, že lidská síla, bolest či slzy jsou silnější než energie ticha, lásky a pevného obětí. Nebuďme tak naivní. Síla našich myšlenek a našich slov nikdy nezabrání duši, která po velké bolesti tady dole se rozhodne jít domů. Cítí vaši bolest, ale duše se ve chvíli kdy z těla odejde stává duší plně vědomou. Znamená to, ví proč odešla, kam jde a co to ostatním přinese. I když pláčete, křičíte, nebo pomlouváte, když se dušička rozhodne tak jde. Kam jde to už jsem popsala v jiných článcích. Detaily, které jsou specifické pro každou duši je tak na dvacet stran nemá smysl je zde popisovat. Pro vás bude teď důležité, že každá duše má možnost odejít jak se jednoduše říká do světla. Každá duše pokud nemá stoprocentně vše dořešeno, nebo nechápe svůj odchod z fyzického těla dostává čas na to, aby vše v klidu pochopila. Teprve po čase, který je inviduální duše odchází. Čas může být jedna hodina či několik měsíců. Po tuto dobu na duši dohlíží průvodci, kteří jsou zároveň i ti co vysvětlují duši věci, které doposud nepochopila. Jsou zároveň i zdrojem energie pro tuto duši.
Duše slyší vše co si nejen myslíte, ale slyší i slova ústy vyslovená. Ten kdo prožil zážitek odchodu na druhý břeh mi možná toto potvrdí. Slyšíte vše co ve vaši blízkosti říká. Ale jak jsem již podotkla v té chvíli jsme duší plně vědomou a tak slova chápeme a někdy se divíme, že vlastně teprve teď rozumíme, proč je někdo takový jaký je, nebo proč se věci dějí tak jak se dějí. Už se nediví ona totiž ví!!!!!!
Ještě, bych ráda popsala to o čem psala v dotazu pani Hana. Znělo to asi takto....jakmile duše odejde do světla zapomene na vás.....nevím jak, bych toto nazvala....dogma, nevědomost a nebo naše lidská domýšlivost?
Duše vnímá duše svých blízkých i přesto, že je dimenzionálně jinde. Telefony, internet, taky fungují. Samozřejmě nechci to zlehčovat, ale věřte mi, že vše důležité slyší. Ráda bych napsala, že duše ví o vás o vašich trápeních.Ví, co vás čeká a kdy může i ona pro vás požádat o pomoc, protože zná váš plán práce tady dole. Pokud doposud nedošlo k nové plánované reinkarnaci ví vše podstatné o svých blízkých. To znamená o duších, z kterými je spojena díky společnému vývoji. Zapomene pouze ve chvíli nové reinkarnace. A to je zase jednoduché vysvětlení, kdyby každý z nás hned na začátku zrození věděl co ho tady čeká, tak spousta z nás by to vzdala hned na začátku. (ono tam nahoře má vše řešení tady dole už je to těžší). A tak duše člověka si tady dole musí na vše znovu vzpomenout. Je to někdy bolestivé zjištění, že děláme stejné chyby a nebo řešíme stejné problémy. Život je opravdu veliká škola.
Abych shrnula tento odstavec do několika vět tak mohu napsat toto....duše nahoře slyší a ví o vašem životě více než vy sami. Může za vás požádat o pomoc, nebo pokud dostane povolení ona sama jako duše může pomoci. Je několik způsobů jak, aby jste pochopili a zároveň i uvěřili. Jakmile ve vývojovém plánu vlastního rozvoje má další reinkarnaci a zrodí se ve fyzické rovině zapomene. V té chvíli se většinou rodí do stejné rodiny, proto se někdy stává, že v rodině je někdo ke komu máme mnohem bližší vztah než k druhým. Tím nechci říci, že ostatní nemáte rádi. Ale je to někdy tak, například maminka, která má dvě děti. Samozřejmě, obě má ráda, ale přece jenom jednomu z dětí trošičku povoluje více a odpouští i zlobení. Nebojte se, je to jenom proto, že mezi dušičkami je pevnější pouto z jiných životů.
Pozor.... pokud přeroste preferování jednoho dítěte před druhým až moc viditelně je to taky špatně. Pokud někdy přimhouříme oči, je to normální propojení. Kde je uloženo více lásky z minulých životů tak tímto způsobem se projevuje. Duše se může zrodit i do jiné rodiny. Proč a za jakých podmínek je opět dlouhé vysvětlování.
Nakonec, bych znovu napsala pár vět pro ty co se bojí plakat.
Tak co dělat, když jsme tady dole a cítíme bolest? Nebojte se plakat, nebojte se v duchu či nahlas mluvit a vyříkat se ze svého smutku, nebo si postěžovat. Slyší vás a plakat nebudou. Naopak budou přemýšlet o tom jak vám pomoci ve vašem žalu. Koho požádat, aby vám podal pomocnou ruku. Tak zapomeňte na to, co jste již mnohokrát slyšeli, nebo četli. Že duši žalem k sobě poutáme. Slzy lidské jsou sprchou pro vaši duši. Díky tomu uvolňujeme nejen emoce smutku, ale svému tělu odlehčujeme zatížení orgánů, které právě jsou díky tomu oslabené.
Pokud váš smutek je opravdu hodně veliký a pláčete každý den a moc tak si uvědomte, že duše nahoře místo toho, aby se věnovala svému dalšímu vzdělávání před další reinkarnací musí denně přemýšlet o tom jak vám pomoci. Jediné co děláte je, že zdržujete její nové zrození. Nebojte se mluvit o žalu o bolesti a nebojte se vyhledat pomoc pokud to sami nezvládáte. Jakou? Každý z vás si tu správnou pomoc najde. Nejhorší je zůstat v tom sám a nic s tím nedělat. Pani Hana měla přání mluvit z maminkou. A tak nakonec to dopadlo tak jak jistě nečekala. Dozvěděla se, že maminka neodešla a navíc teď již na ni zapomene......Tak nevím je toto opravdu pomoc duchovní? Neustále budu říkat pracujte do výše svých duchovních znalostí. Špatná odpověď člověka místo uklidnění ještě více rozhodí. Nebudu kritizovat. Jen prosím začneme být už odpovědní? Protože co neumíme, nebo nevíme raději si domyslíme, nebo ve své mysli představíme. Jednoduší je říci nevím, nezlobte se nerozumím všem zákonům a neumím vše. Zbytek nechávám na vaše zamyšlení......
Věřím, že tímto článkem vejde klid do vašich duší a nebudete tolik zmatení co dělat a co nedělat.
Mějte se hezky ahoj Zdena
Slova na závěr: Andělé průvodci.......
Z velkou úctou ke každé duši přistoupíme a ruce své k odchodu ji nabízíme. Ten kdo ruce naše přijme odchod pro něho lehčí je. Život není jenom jeden, již mnohokrát jste naše otevřené dlaně drželi. Vše jako voda plyne a ta do se moře vlévá. Každý den je jako ta řeka, která se krajinou proplétá. Než čas správný přijde žijte život tak, jako když řeka korytem hlubokým a čistým protéká.
Děkuji........
Autor:  adminVydáno: 3.9.2014 22:26 Přečteno: 3233x |
Komentáře
Milá Zdeni,
děkuji za krásný článek!!Hned jsem jej vytiskla a ponesu tátovi,aby si nechal u sebe. Mám radost, že jsi a dobře nám tápajícím poradíš. Ještě jsem si dovolila napsat prosbu o vysvětlení snu.´Přeji krásný podzimní den a moc, moc děkuji za všechny články na tvých nádherných stránkách, většinu článků mám vytisknutých a vracím se k nim, když mám smutek. Nabijí mne energií. Hana a táta Josef ( Planá)
Jsem ráda, že i slova napsaná mohou být pomoc pro ty co trpí bolestí po svých blízkých děkuji měj se Zdena
Děkuji....
Milá Zdeničko,díky za pomoc při plavbě do věčnosti s vděčností.Děkuji Ti že jsi vzala na sebe úkol být prostředníkem mezi nebem a zemí ZdePa